Když láska zavelí...rozum je v pr**** ^__^

Modrooký blonďáček klečel před černovlasým chlapcem. Plakal, proto viděl rozmazaně, ale jedinné co ho zajímalo, byl mladík před ním.

„Sasuke nechoď.“ Prosil. „Prosím, nechoď.“

„Naruto nedělej mi to těžší.“ Povzdychl si černovlásek. „Vrátím se.“ Slíbil, políbil Naruta na čelo a zmizel.

Ani jeden si nevšiml, že je pozorovalo oko, které Naruta pozorovalo skoro neustále. Oko, jehož majitel byl několik dní cesty odsud. Majitel, který právě zatínal pěsti a sliboval Sasukemu krutou pomstu.

Naruto se dovlekl do svého bytu, zavřel dveře a svezl se podél zdi k zemi. Teď když byl sám, dal volný průchod slzám a vzlykům.

„Naruto? Otevři.“ Tato věta ho vzbudila. Musel usnout u dveří. Zvedl se a otevřel dveře.

„Ahoj Kibo, ahoj Akamaru.“ Zahuhlal.

„Naruto, je ti něco?“ Podivil se Kiba.

„Co by mi mělo bejt? Potřebujete něco?“

„Máme misi.“ Řekl roztržitě Kiba a dál si naruta prohlížel. Naruto toho asi moc nenaspal, pod očima měl slzy, oči byly zarudlé od pláče, na tváři stopy slz a nijak šťastně se netvářil.

„Jakou misi?“ Dostal ze sebe Naruto bez zájmu.

„Posílá mě Shikamaru, máme přivést zpět Sasukeho.“

„Hm“ Naruto si vzal batoh a bez obvyklého nadšení vyšel ven.

Kiba ho rychle dohnal a zeptal se: „Vážně ti nic není Naruto?“

„Co by mi mělo bejt?“ Odsekl zlobně Naruto a už se s Kibou nebavil. Kiba byl mimo, podle pachu to Naruto byl, ale chování se drasticky změnilo. Došli na místo srazu, kde už čekal Shikamaru s Choujim.

„Neji dorazí za chvíli.“ Oznámil Shikamaru a už si připravoval věty na zklidnění Naruta. Ale ten kolem jen prošel a znuděně si sedl na balvan, kde čekal.

„Co mu je?“ Otočil se Shikamaru na Kibu.

„Netuším.“ Odpověděl Kiba a pokrčil rameny.

„Co máme za misi?“ Ozvalo se za nimi.

„Tak už jsi dorazil. Dobře. Mise je přivést Sasukeho zpět.“ Vysvětlil Shikamaru.

„Aha a co je s Narutem?“ Zeptal se Neji. Vždy když ho viděl, byl Naruto veselý a hyperaktivní. Starý Naruto by je popoháněl ke spěchu a byl by několik metrů napřed. Tenhle Naruto jen seděl a Neji si nebyl jistý, jestli vůbec vnímá.

Určili si místa, Naruto byl vprostřed, aby na něho mohli dohlédnout. Cesta ubíhala, nejdřív zastavil Chouji, aby bojoval. Potom Neji , Kiba a Shikamaru, takže Naruto nakonec běžel sám. Od boje s mužem s Kekkei Genkai ho zachránil Lee, kterému pomohl Gaara.

Když Naruto dohnal Sasukeho, prosil: „Sasuke vrať se se mnou, prosím.“

„Proč?“

„Třeba kvůli mně. Prosím vrať se.“

„Jednou se vrátím, slibuju.“ Řekl Sasuke věnoval Narutovi polibek na čelo, trochu ho zbušil a omráčil. Začalo pršet a Sasuke byl pryč.

Když Gaara zachránil Leeho, zeptal se: „Kam šel Naruto?“ Lee mu ukázal směr a Gaara ač měl málo chakry, se vydal za ním. Našel ho ležet na okraji skály, těsně nad vodopádem. Klekl si a vzal bezvládného Naruta do náruče. Ujistil se, že dýchá a že ho Sasuke jen trochu zbušil.

Zvedl se a odnášel ho k Listové. Kousek před Listovou se Naruto zavrtěl a vzbudil.

„Sasuke?“ Bylo první, na co se zeptal. Gaara se smutně pousmál a zavrtěl hlavou.

„Je mi líto Naruto, už je pryč.“ Narutovi vyhrkly do očí slzy.

„Nebreč Naruto. Sasuke udělal velkou chybu, když tě opustil, já bych takovou chybu neudělal.“ Narutovy oči se rozšířili překvapením. Teď nebo nikdy. Gaara Naruta jemně políbil. Naruto ztuhl a zrudl. Když ho Gaara pustil, tázavě se na něho podíval.

„Naruto Listová je tímhle směrem, dojdeš tam sám? Jo a nikomu neříkej, že jsem tě zachránil já, ano?“ Naruto stále v šoku kývl a vydal se určeným směrem, stěží však vnímal, kudy jde.

„Naruto!“ Uslyšel za sebou, hned jak vešel. Zastavil, ale neotočil se. „Kdes byl Naruto? Hledáme tě dva dny. Pojď, zajdeme za Tsunade-sama, všechno povíš jí.“ Naruto jen kývl a následoval Kakashiho, stále byl mimo.