Když láska zavelí...rozum je v pr**** ^__^

„Diego, Diego!“ Uslyšel za sebou Sakuřin hlásek. Ignoroval ho a dál kráčel k hotelové restauraci. Nemohl si však nevšímat její ruky na svém zápěstí.

„Diego!“ Sakura byla vynervovaná a třásla s ním „Víš, co se stalo?“ Zeptal se vzlykavě.

„Ne.“

„Chosé nepřijel!!!“

„Kdo?“ Vyjevil se Naruto a vykulil oči.

„Chosé, můj snoubenec.“ Zhroutila se mu Sakura do náruče. „Ach, bratře, co budeme dělat?“

„Bratře?“ Zajíkl se blonďák. „Sakuro, jsi OK?“ Sakura k němu zvedla uslzenou tvář.

„Sakura? Já jsem přeci Esmeralda.“

„Ty jsi se zbláznila, Sakuro.“

„Já nejsem Sakura, ale Esmeralda, pamatuj si to Diego.“

„Diego?“ Teď byl Naruto fakt vyděšený.

„Ano Diego. A teď mi jako poraď, co mám dělat, když Chosé nepřijel.“

„Kdo je Chosé?“ Zeptal se inteligentně.

„Můj snoubenec, přeci. Krásný, černovlasý, silný, černooký, něžný...“ Zasnila se růžovláska. Sasuke. Docvaklo Narutovi.

Najednou se „Chosé“ objevil na konci chodby. Naruto se mu očima snažil naznačit, aby urychleně zmizel, ale bylo pozdě.

Sakura si Sasukeho všimla, setřela slzy, nasadila úsměv číslo 5 a rozběhla se k němu. Černovlasý mladík byl tak šoklý, že nestačil uhnout, a tak ho samozvaná Esmeralda srazila k zemi.

„Chosé, ty jsi nakonec přijel!!!“

„Sa-Sakura, slez ze mě.“ Zasípal Sasuke.

„Ale Chosé, není hezké, tahle se vítat se svou snoubenkou. Já jsem přeci Esmeralda, hlupáčku.“ Cvrlikala Sakura, spokojená, že má u sebe svého miláčka.

„Cože? Esmeralda? Chosé? Snoubenka?“ Ssukemu, zdá se, unikaly nějaké spojitosti. „Nemáš horečku, Sakuro?“ Sáhl jí na čelo.

„Esmeralda, drahý.“ Opravila ho Sakura láskyplně. Sasuke otočil svůj zděšený pohled na Naruta, ten ovšem jen pokrčil rameny.

„Sakuro, tak z něj slez.“

„Diego, drahý bratř, myslím, že jsi něco špatného snědl. Chosé, miláčku, musíme se pustiti do přípravy svatby. A máme na to jen dva měsíce!!!“ Spráskla ruce. Sasuke zbledl ještě víc, než u něj bylo obvyklé.

„Slez ze mě!“ Doporučil jí, ale Sakura na něm dál seděla. Najednou se začala nebezpečně naklánět nad jeho obličej, ten ztuhl zděšením, a tak jí nic nebránilo v tom, aby dala Sasukemu „polibek na uvítanou“ Pak se spokojeně zvedla.

Vzápětí je oba zatáhla do výklenku a zacpala jim pusy. Kolem prošel-spíš se propotácel- opilý Rock Lee. Když si byla jistá, že je pryč, pustila je.

„Uf, to byl don Alechandro de la Vega. Stále mě žádá o ruku, nechápe, že miluji jen tebe, Chosé.“ Přitulila se na Sasukeho, který marně přemýšlel, jak se z toho dostat. Podíval se na Naruta, ale ten byl na tom stejně.

Zachránila je Tsunade.

„Tady jsi.“ Přišla k Sakuře.

„Matko, podívej, Chosé nakonec přeci jen dorazil.“ Usmála se zářivě. Tsunade pokývala hlavou.

„To je skvělá zpráva. A teď pojď, musíme upravit svatební šaty. Jdi napřed, drahoušku.“ Sakura pomalu, se vší elegancí, odkráčela.

Oba dva chlapci se otočili na Tsunade.

„Moc se koukala na telenovely. Přeskočilo jí z toho. Musela nám utéct, když jsme se Shizune volaly na psychinu. Za chvíli tu budou.“ Vysvětlila. „Tak, já půjdu, aby něco nevyvedla.“ Mrkla koketně na Naruta a odešla.

Naruto si oddechl a zamířil do pokoje, který sdílel se Sasukem, hlad ho jaksi přešel.

Černovlásek ho dohnal a srovnal s ním krok.

„Alespoň bude od Sakury klid, pche Esmeralda.“ Odfrkl si.

„Už jsem myslel, že začnu žárlit.“ Řekl rádoby vážně Naruto, přitáhl si mladého Uchihu k sobě a pohladil ho po zadečku.

„Ty nikdy nemusíš.“ Usmál se Sasuke a po letmém ohlédnutí Naruta políbil.

„Víš, Naruto, já bych chtěl...“ Začal rozpačitě bledý chlapec.

„Je mi líto prdelko, až po svatbě.“ Sasuke očividně posmutněl.

„Tak já to ten týden zkusím vydržet.“

„Tak je hodnej chlapeček.“ Pohladil ho Naruto ve vlasech a zaplul do pokoje. Sasuke si povzdechl a podíval se do svého rozkroku.

„To bude náročnej tejden, viď kámo?“